NOVOHRADSKÉ HORY 1997

Zpět na hlavní stránku

Sraz v 5. 30 na Hájích jako tradičně u budky. Honza obligátně přišel o trochu později a z druhé strany, neb přijel autobusem. Odjezd na hlavák, kde nám babka zcela nelogicky prodala jízdenky do Nové Pece přes Číčenice a Volary, přesto, že jel rychlík Praha-Černý Kříž, což mě hned rozladilo. Teda ne to, že jel tento rychlík, ale že trasa přes Volary byla samozřejmě delší. ČD se prostě chovají tržně. Nalodění do rychlíku do Černého Kříže a nepříjemně přesný odjezd v 6. 13. Byl krásný východ slunce, které osvětlovalo probouzející se Vršovice. Cesta ubíhala celkem zdárně až na Čerčany, kde nás zakopli a Bystřici u Benešova, kde jsme se neplánovaně střídali s rychlíkem a díky čemuž jsme prohráli závodní úsek. To teda dráhy pěkně přehnaly. Pak Olbramovice, kde bylo ticho a místo kvokání slepic se dnes konal zvuk traktoru. Za Táborem jsme vyhráli soupeření s auty u Plané nad Lužnicí a protože přes Roudnou jel vlak asi 100vkou , dohnali jsme i zpoždění. Před Českými Budějovicemi byla v údolí pěkná mlha. Pak přepřah za zamračenou a už jsme jeli krásnou tratí pod Kleť. Ve vlaku jsme konečně pořádně rozbalili jídlo a začala žranice.

Vystoupili jsme ve Zlaté Koruně a vyrazili ke klášteru kolem sámošky, kde neměli už ani ty kachlíky. Je pondělí, a tak byl klášter (kde se mimochodem natáčela jedna ze scén filmu Jízda) uzavřen. Vyfotili jsme alespoň vstupní budovu. Dělníci zrovna opravovali fasádu. Ne, že by se teda zrovna přetrhli. Vše pěkně piánko a v klídku. Jeden jenom seděl (asi to byl kápo) a pil pivo. Na dotaz : To je dneska hezky, co ? odpověděl jenom : Jo. A tím se slovně vyčerpal na další dvě hodiny.

Rozhodli jsme se, že když máme tolik času, vyrazíme do Krumlova přes Kleť. Po červené zpět k nádraží a pak stoupáním krásnými borovými lesy na samotu Kokotín. Za osadou dostalo stoupání hrozivější charakter a Johnyho to trochu zmáhalo. Dlužno ovšem dodat, že měl o hodně těžší bágl než já. Bylo pěkné vedro. 2 km na rozc. s modrou Bílý kámen, pak chvíli po rovince a následně stoupáním na Kleť kolmo na vrstevnice. V jednom úseku si svah nic nezadal s Třístoličníkem. Naštěstí stoupání nebylo zas tak dlouhé. Díky pondělku bylo zavřeno kde co - hvězdárna (kde se zabývají zejména výzkumem komet), chata na vrcholu i rozhledna. Usadili jsme se ke stolkům na terase a posvačili. Pak jsem udělal snímek rozhledny a ještě pohled do údolí směr přibližně České Budějovice. Pak zapřahání a sestup po zelené značce dolů. V kopci jsme potkali skupinky Němců a Angličanů. Zvláště Britové toho měli celkem dost. Na rozcestí Nad Vyšným jsme vyměnili zelenou za žlutou a po ní malinovou cestou do Vyšného a pak po silnici kolem kasáren jednotek OSN do Českého Krumlova na nádraží. Honza si skočil do města koupit filmy, já čekal u báglů na peróně. Na nádraží byli Češi opravdu v menšině - dle mých jazykových schopností jsem identifikoval Francouze, Španěly, Angličany a Němce, o jiných jazycích vůbec nemluvě. Pak dorazil Honza s vodou a zmrzlinou.

V 16. 10 si to přihasila zamračená s patrákem a kupíčkovými vozy dokonce s první třídou !!!, která byla sice prázdná, ale aspoň to dráhy zkusily. Nalodili jsme se samozřejmě do patráku. Cesta silně připomínala tu na Dobříš. Jenom s tím rozdílem, že u patráků na 210-ce (pro neznalce na trati číslo 210 Praha-Vrané-Čerčany/Dobříš) nefunguje zablokování dveří jako u tohoto vlaku. Zvláště efektní je zavírání ve stylu gilotina - člověk musí dát pozor, aby v daný okamžik neměl ve dveřním prostoru hlavu nebo jinou důležitou tělní součást. V Hořicích křižování s rychlíkem Černý Kříž - Praha a v Polečnici s osobákem. Tím jsme se přiblížili k Lipnu a nějak přibylo cestujících. Vše se ovšem vysypalo v Horní Plané.

V Nové Peci přesně v 17. 32. Došli jsme do kempu a postavili stan na našem místě, kde jsme stanovali před 2 lety na závěr akce Šumava 1995. Pak jsme se šli vykoupat do Lipna. Voda byla pěkně studená, vůbec nechápu děti, které se v ní ráchaly skoro půl hodiny. Začaly mně pěkně tuhnout svaly na rukou a nohou, takže se skoro nedalo plavat. A tak jsme se jenom smočili. Pak jsme dlouho osychali na ručnících a chytali poslední paprsky dnešního dne. Nato jsme provedli výsadek do lesa nad nádražím pro dřevo, rozdělali oheň a započala vařba rýže a hovězího masa na důmyslně zachyceném ešusu vyváženém kameny s pracovním názvem MORA III. Vše bylo vynikající. Pak jsme si ještě skočili na pivo Nektar (což byly podle mě pěkný patoky ze Strakonic, Honza ovšem měl jiný názor) do stanu á la MASH u recepční budky. Začali se trousit první opilci a jeden měl opravdu dost co dělat, aby sebou nesekl na silnici. Pak ještě doušek dezinfekce zevnitř - i letos jsme použili osvědčenou značku Franz Josefs vodka - a pak záleh kolem 22.45.

Zpět na hlavní stránku Další den

dsil4428@barbora.mff.cuni.cz